Příloha - číslo 4/2017: Svědectví bývalého muslima

Narodil jsem se do islámské rodiny v Íránu a prožil jsem tam kolem dvanácti let svého života. O křesťanství jsem nevěděl nic, kromě toho, že Ježíš byl jedním z velkých proroků, a udělal mnoho zázraků. Věděl jsem, že i když byl jedním z proroků, nebyl prorokem s velkým P. Prorokem s velkým P byl Mohammed, ve kterého věří všichni muslimové. Zajímavé je, že když jsem vyrůstal, byl jsem velmi nábožensky založený.

Ti, kteří mně znali, včetně mojí rodiny, říkali, že jsem "nejsvatějším" členem rodiny. Pamatuji si, že mi dávali přezdívku Haji-boy (čti Hadžiboj). Haji je někdo, kdo se vydal na pouť do Mekky, což je Haj (čti hadž). A tak ti, kteří vykonají tuto pouť a vrátí se zpět, jsou nazýváni Haji. Takoví lidé mají téměř "zajištěný vstup do ráje."

Když mi byly asi čtyři roky, chodíval jsem často na dvůr našeho domu a tam jsem sám přemítal o věčných věcech. Když byl pěkný den, hleděl jsem na oblohu ozářenou sluncem, a když byla obloha zatažená mraky, přemýšlel jsem o tom, kdo je ten Bůh, který všechny tyto věci stvořil. Chtěl jsem Ho poznat. Nevěděl jsem, jestli vypadá stejně jako lidská bytost, nebo jestli je jen nějakou energií, nějakým světlem, či snad vypadá a obléká se jako náboženští učitelé v mešitě. Tato touha po poznání Boha mne nikdy neopustila. Nebyl jsem náboženský fanatik, pouze jsem jako chlapec měl cit pro duchovní věci.

Sledujte náš kanál Z ráje do ráje